Archiv autora: Měsíční Tanečník

Zrod Apoštola

Neměl jsem nijak dobrý pocit z toho co jsem se chystal udělat, jenže občas je potřeba spálit všechny mosty. Lilith nemarnila čas a po večerech mi vysvětlovala vše co potřebuji znát k tomu abych byl hoden Apoštolské kosy. Vůbec se nezměnila, i když teď byla čistou duší a nic na ní nepřipomínalo její démonickou minulost. Stále měla svůj zvláštní úsměv který se mi vryl do paměti a pohled kterým byla schopná zahnat celou armádu bojových velbloudů. Kromě úsměvu byla ale Lilith i neoblomná, aspekt kovu který ve mě spí musí pryč a to i za cenu mého života.  Celý příspěvek

Chrám smrti

Ve chvíli když jsem zasáhl cvičnou figurínu svět kolem mě zmizel. Byl jsem na jiném místě, v jinou dobu a za úplně jiných okolností. Bylo to tak dávno, já si ale stejně pamatoval vše do nejmenších detailů. Chvíle kterou jsem často prožíval ve svých nočních můrách se stala skutečností. Proti mě stál obrovský kostlivec se Sucubou napíchnutou na jednom ze svých ostnů.  Celý příspěvek

Víra ve smrt

Konečně nastala chvíli kdy jsme se mohli nastěhovat do našeho nového domova. Už jsem úplně zapomněl jaký je to mít svůj vlastní pokoj, úplně jinak se usíná když není slyšet Raskovo chrápání. Navíc mí přátelé ukázali jakou oplývají trpělivostí a kamarádstvím. I když oni sami tvrdě pracovali, mě nechali ať se věnuji svým vlastním záležitostem. Jenže velké množství volnosti u mě spustilo lavinu myšlenek které způsobily do slova pohromu.

Celý příspěvek

Astrální anomálie

12 den, 2 rok PP

Některá rána jsou dobrá jiná horší, to dnešní patřilo k těm horším. Index nám k snídani připravila pouze nějaké zbytky z předešlého dne s výmluvou že už má sbaleno do našeho nového obydlí. Ranní rybaření v podzemním jezeře bylo také tragické, něco velkého jsem chytil jenže místo toho abych to vytáhl na břeh mě to stáhlo s sebou. Když jsem se dostal z vody na celých zádech mi rostly vředy a zachránil mě až duchapřítomný Raska který do mě nalil všelék. Celý příspěvek

Příroda teroru

V co možná nejkratším čase jsme se snažili získat dost peněz na postavení našeho nového domova a taverny v jedné budově. To ovšem znamená plnění mnohem více úkolů za které dostaneme zaplaceno. Byla by škoda papíru kdybych měl vypisovat všechny ohavné práce kterými jsme si museli projít, tak tedy popíši jen tu na kterou do konce života nezapomenu.   Celý příspěvek

Morová rána

Po rekonstrukci sirotčince nás čekalo mnoho dalších nezáživných úkolů a běhání po Nové Naději. Když bylo zajištěno že mají děti nový domov, Pampeliška se uklidnila. Občas se na ně zašla podívat v doprovodu Rukoly aby se ujistila že je vše jak má ale to nebylo zapotřebí. Postarší opatrovatelka byla poctivá žena a peníze určené dětem dostaly děti. Krysy se na zrekonstruovaném území už neobjevily o to víc ale útočily na obyvatele Nové Naděje o několik ulic dál. To byl dostatečný impulz pro Rukolu aby jednoho dne přišla s nepříliš vábným úkolem „mapování kanalizace“ který sliboval ne příliš vysokou odměnu za to ale hodně boje s krysami a vším co se v kanalizacích skrývá.  Celý příspěvek

Nová Naděje otevírá své brány

Je to tu! Oficiální prohlášení radních, že Nová naděje otevře brány i pro lidi z povrchu, visí na všech nástěnkách, které se ve městě nacházejí. Neříkám, že pro nás mágy to bude nějaká velká změna i teď jsme se na povrch dostávali, akorát ne zrovna legálně. Těžba surovin je jedna věc, jenže je kolem toho tolik papírování, že si občas prostě musíte najít jiné cestičky. Abych to nezamluvil – dostaví se i mocný Gilgameš! Chystá se velký ceremoniál na jeho uvítání a oslnivá paráda. Snažil jsem se promluvit s jeho dcerou Soňou (ostatně jsme byli součást skupiny, která jí dostala z černé citadely) jenže se po ní slehla zem. Mám takové tušení, že už dávno není v Nové naději. Celý příspěvek