Stínová smlouva

Jak jsem již zmínil, snažím se o to aby můj deník byl co možná nejpřesnější. To znamená že chodím za svými přáteli a ptám se jich na dojmy a názory. Proto dalších několik řádků bude věnováno Enakřinýmu vyprávění.

Enakra byla s vývojem toho dne více než spokojená. Měsíčnímu Tanečníkovi se podařilo extrahovat veledůležitý a vzácný astrální prach. Dům který vystavěla s pomocí Aladinových astrálních duchů se plnil lidmi a panoval v něm všeobecný klid a pohoda. Náladu jí nepokazil ani fakt že Tanečník spadl do podzemního jezera kde ho něco pokousalo a tak byla nucena použít drahou lahvičku všeléku. Byla tu ovšem jedna věc která jí nedala spát. Malý stínový lvíček kterého získala v labyrintu a se kterým si nevěděla rady. Mnoho mágů jí radilo ať se ho radši zbaví, jediný profesor Timotei upozornil na možnost uzavření smlouvy. Teoreticky to možné je, Enakra měla několik sad prázdných astrálních klíčů jenže co když je lvíček zlý a pokusí se jí ovládnout? Nebo hůř co by se mohlo stát kdyby se zlý stín dostal do astrální sféry? Z myšlenek jí vytrhl až Měsíční Tanečník který říkal něco o bojišti a pomoci. „Radši půjdu taky, asi se praštil do hlavy.“ Odbyla profesora Timotee který se stále rozplýval nad získaným astrálním prachem.

Cvičiště bylo prázdné a tak ho měl Měsíční tanečník sám pro sebe. Svlékl ze sebe co mohl až byl jen v kalhotách a košili. S obrovskou kosou vypadal dost komicky a nemotorně. Očividně byl o něčem přesvědčený a tak to nechala být. Vypadalo to že přípravy proběhly a dojde na boj, Enakra si připravila svojí polní lékárničku a posadila na ní. „Pokaždé když bojuje tak potřebuje ošetřit.“ zavtipkovala a Pampelišky terorvlk jako by v souhlas tiše štěkl. Měsíční Tanečník se rozběhl a na panáka a zaútočil. „Tak schválně co si zlomí!“ ale nic se nestalo. „Zamrzl?“ zeptala se Pampeliška? Opravdu to tak vypadalo, Měsíční Tanečník stál s napřaženou kosou a nehýbal se. „Čo poviedaš? Vidíš niečo zaujímavé.“ Zeptala se Pampeliška terorvlka. Enakra šla o něco blíž aby lépe viděla. „Je možné že ho něco bolí? Podívej vypadá to jako kdyby brečel.“ A Opravdu, Měsíční Tanečník měl zavřené oči ze kterých se řinuly slzy. „Toto je velmi čudné.“ Poznamenala Pampeliška, pak se ale Tanečník pohnul a cvičný panák se rozletěl na kusy. Obě děvčata se lekla a uskočila pěkně daleko, v Calebově ruce se objevil šíp jenže nic dalšího se nestalo. Tanečník se postavil, chvíli tam jen tak stál a sledoval něco v dáli. Když se otočil na všechny se usmál. „Můžeme jít?“

Už byl večer a vše připraveno tak jak má být. Kruh byl namalovaný a i když Caleb nesouhlasil Enakra byla připravená uzavřít smlouvu se svým stínovým lvíčkem. Tanečník a Pampeliška tomu všemu přihlíželi a nic nenamítali. Buď ani jeden z nich netušil co je v sázce nebo jim to bylo jedno. V případě měsíčního Tanečníka to vypadalo na druhou možnost protože od té doby co se vrátil z cvičiště se choval podivně. Občas když se dotkl své kosy se mu na tváři objevil zvláštní úsměv. No a Pampeliška ta se nejspíš nebála nikoho a ničeho. „Může zahájit astrální obřad.“  Enakra vytáhla prázdný klíč a soustředila se. Lvíček pochopil co se děje a vstal. Pomalu se začal se rozpadat ve stín který rostl. Nakonec dorost do obrovských rozměrů a znovu zhmotnil. Teď vypadal jako velký lev, Enakra si všimla že její přátelé znejistili. Lev stál a čekal. „Podepíšeme tedy smlouvu?“ Lev vyskočil vysoko do výšky, jeho zadní část těla se proměnila ve stín, byla vidět pouze majestátní hlava a přední nohy se strach nahánějícími drápy. Pomalu se snesl k Enakře a zase zhmotnil celé své tělo. Caleb měl zasazený šíp a i Tanečník s Pampeliškou byli připraveni se vrhnout kamarádce na pomoc. Jenže lev se o Enakru otřel jako to dělají domácí kočky vítající své pány, Enakra radostí vyjekla. „Tak teda jo! Dohodnuto!“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *